Odškodnění pracovního úrazu v roce 2026

Pracovní úraz dokáže ze dne na den změnit život – přináší bolest, výpadek příjmu a často i trvalé následky. Většina poškozených přitom netuší, jak široké spektrum nároků jim zákoník práce poskytuje, a spokojí se s částkou, kterou nabídne pojišťovna. V roce 2026 navíc vzrostla hodnota bodu pro výpočet bolestného a změnila se pravidla hlášení úrazů. V článku shrnujeme, jak postupovat bezprostředně po úrazu, na jaké náhrady máte nárok a kde se nejčastěji chybuje.

Co je pracovní úraz a kdo za něj odpovídá

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Typicky jde o úraz na pracovišti, při manipulaci s materiálem, na pracovní cestě nebo při činnosti vykonávané podle pokynů zaměstnavatele.

Zaměstnavatel odpovídá objektivně, tedy bez ohledu na zavinění (§ 269 zákoníku práce). Nárok na odškodnění má každý zaměstnanec bez ohledu na typ vztahu – tedy i pracující na dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti a rovněž zaměstnanec ve zkušební době.

Zásadní a uklidňující informace: každý zaměstnavatel je ze zákona povinně pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. Odškodnění tedy fakticky hradí pojišťovna, nikoli zaměstnavatel ze svých peněz. Obavy, že uplatněním nároku zaměstnavateli uškodíte nebo si zhoršíte postavení v práci, jsou proto zpravidla liché.

Změny od 1. ledna 2026

•    Vyšší hodnota bodu. Pro pracovní úrazy vzniklé od 1. ledna 2026 činí hodnota jednoho bodu 481,71 Kč, což odpovídá 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2025 (48 171 Kč). Oproti roku 2025 jde o nárůst zhruba o 7 % – u vážnějších úrazů to znamená desítky tisíc korun navíc.

•    Nové členění pracovních úrazů podle stupně závažnosti a upravený postup zaměstnavatele při jejich hlášení (nařízení vlády č. 322/2025 Sb.).

•    Elektronické hlášení. Zaměstnavatel nově oznamuje pracovní úrazy a zasílá záznam o úrazu elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce.

Jak postupovat bezprostředně po úrazu

Správný postup v prvních dnech často rozhoduje o tom, zda bude nárok uznán a v jaké výši:

•    Úraz ihned nahlaste nadřízenému a trvejte na sepsání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel je povinen úraz řádně zaevidovat.

•    Zdokumentujte místo úrazu – pořiďte fotografie a zjistěte kontakty na svědky. To je zásadní zejména tehdy, pokud zaměstnavatel váhá úraz uznat jako pracovní.

•    Vyhledejte lékařské ošetření a pečlivě uchovávejte kompletní zdravotnickou dokumentaci.

•    Schovávejte veškeré účtenky – za léky, pomůcky, rehabilitace i dopravu k lékaři.

•    Nespěchejte s podpisem čehokoli, co vám pojišťovna či zaměstnavatel předloží jako konečné vypořádání.

Odmítne-li zaměstnavatel úraz uznat jako pracovní, můžete se obrátit na inspekci práce, případně na soud.

Na jaké náhrady máte nárok

Zákoník práce (§ 271a a následující) přiznává poškozenému zaměstnanci hned několik samostatných nároků. Klíčové je uplatnit je všechny – právě zde poškození nejčastěji přicházejí o peníze.

Bolestné

Kompenzuje vytrpěnou bolest a obtíže spojené s úrazem a jeho léčbou. Určuje se bodovým ohodnocením podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Do hodnocení patří i bolest spojená se samotnou léčbou – bolestivé převazy, náročné rehabilitace, opakované injekce či operační zákroky. Bolestné lze uplatnit už v průběhu léčby, není nutné čekat na její ukončení; objeví-li se později komplikace nebo další operace, lze je dodatečně navýšit.

Ztížení společenského uplatnění

Náhrada za trvalé následky, které dlouhodobě omezují běžný, rodinný, sportovní i pracovní život. Rovněž se stanovuje bodově a bývá hodnocena podstatně vyšším počtem bodů než bolestné. Zatímco bolestné míří do minulosti, ztížení společenského uplatnění směřuje do budoucna.

Náhrada za ztrátu na výdělku

Po dobu pracovní neschopnosti jde o rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a tím, co skutečně pobíráte (náhrada mzdy a nemocenské). Zákon vyžaduje, aby byla vyplácena pravidelně měsíčně – v praxi se však často chybuje a zaměstnavatel s výplatou otálí až do konce neschopnosti, což je nesprávné.

Trvají-li následky i po skončení pracovní neschopnosti a vyděláváte-li méně než dříve, vzniká nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. rentu.

Náklady léčení a věcná škoda

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením: doplatky za léky, rehabilitace, zdravotnické pomůcky, cestovné k lékařům a náklady na péči o vaši osobu i domácnost – a to i tehdy, pečoval-li o vás rodinný příslušník. Samostatně lze uplatnit věcnou škodu (poškozený oděv, brýle, hodinky).

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy a nároky pozůstalých

Při zvlášť závažném ublížení na zdraví náleží jednorázová náhrada nemajetkové újmy i osobám blízkým. V případě smrti zaměstnance mají pozůstalí nárok na náhradu nákladů pohřbu, jednorázovou náhradu a náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

Nejčastější chyby, kvůli kterým přijdete o peníze

•    Podhodnocené bolestné. Pojišťovna zasílá formulář, který vyplňuje ošetřující lékař. Praktičtí lékaři však nebývají v bodovém hodnocení školeni a běžně opomíjejí komplikace, operační zákroky nebo „drobná“ poranění. Výsledkem je nižší částka, než na jakou máte nárok.

•    Nevyužití znaleckého posudku. Posudek soudního znalce specializovaného na hodnocení úrazů zohlední délku léčby, komplikace i trvalé následky. Náklady se pohybují řádově v tisících korun a u vážnějších zranění se investice zpravidla mnohonásobně vrátí.

•    Neuplatnění všech nároků. Nejčastěji se opomíjí náhrada péče, cestovné a renta.

•    Podcenění drobného úrazu. Náhrada za bolest přísluší i u úrazů, které nepodléhají sepsání záznamu.

•    Otálení. Nároky se promlčují – nečekejte, až uplyne lhůta.

Nepodepisujte nabídku pojišťovny dřív, než si ji necháte posoudit.

Chlebik a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., zastupuje poškozené zaměstnance při odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Posoudíme, zda nabídnutá částka odpovídá vašim skutečným nárokům, zajistíme znalecký posudek, uplatníme všechny náhrady u zaměstnavatele i pojišťovny a v případě potřeby vás zastoupíme u soudu. Ozvěte se nám co nejdříve – nároky se promlčují.

JUDr. Marek Chlebik, advokát

Tel.: 606 086 046, marek.chlebik@chap-ak.cz

Časté dotazy (FAQ)

Kolik činí hodnota bodu bolestného v roce 2026?

U pracovních úrazů vzniklých od 1. ledna 2026 činí hodnota jednoho bodu 481,71 Kč. Odpovídá 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2025. Oproti roku 2025 jde o nárůst přibližně o 7 %.

Vyplácí odškodnění zaměstnavatel, nebo pojišťovna?

Nárok se uplatňuje u zaměstnavatele, ale plnění fakticky hradí jeho zákonný odpovědnostní pojistitel. Uplatněním svých práv tedy zaměstnavateli finančně neškodíte.

Mám nárok na odškodnění i na dohodu (DPP, DPČ)?

Ano. Nárok má každý zaměstnanec bez ohledu na typ pracovněprávního vztahu, tedy i pracující na dohodu. Právo na odškodnění vzniká i při úrazu ve zkušební době.

Musím čekat s bolestným na konec léčby?

Ne. Bolestné lze zpravidla hodnotit bezprostředně po úrazu či po ukončení hospitalizace. Objeví-li se později komplikace nebo další operace, lze bolestné dodatečně navýšit. Naopak trvalé následky se hodnotí až po ustálení zdravotního stavu.

Co když zaměstnavatel úraz neuzná jako pracovní?

Zdokumentujte místo úrazu, zajistěte svědky a uchovejte zdravotnickou dokumentaci. Můžete se obrátit na inspekci práce, případně podat žalobu – jen soud může o sporném nároku autoritativně rozhodnout.

Vyplatí se znalecký posudek?

U vážnějších zranění zpravidla ano. Formuláře vyplňované ošetřujícím lékařem často opomíjejí komplikace a operační zákroky. Posudek specializovaného znalce stojí řádově tisíce korun a bývá klíčovým důkazem pro vyšší odškodnění.

Tento článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradu ve věci konkrétního klienta.