Co když druhý rodič znemožňuje kontakt s dítětem?

Rozpad partnerského vztahu bohužel často přináší i spory o děti. Jednou z nejcitlivějších a nejčastějších situací je stav, kdy jeden z rodičů druhému brání ve styku s dítětem – nepředává je, ruší domluvené kontakty, ztěžuje komunikaci nebo dítě proti druhému rodiči navádí. Následující text shrnuje, jaké možnosti české právo nabízí, přičemž vychází z právní úpravy účinné od 1. ledna 2026, kdy nabyla účinnosti rozsáhlá novela rodinného práva (zákon č. 268/2025 Sb.).

Východisko: dítě má právo na oba rodiče

Základním pravidlem je, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů a oba rodiče mají právo o dítě rovnocenně pečovat. Novela od roku 2026 opustila dřívější dělení na péči výlučnou, střídavou a společnou a nadále se hovoří jednotně o péči obou rodičů a o rozvržení času, který dítě s každým z nich tráví.

Rodič, u něhož dítě zrovna je, má povinnost dítě na péči i styk s druhým rodičem řádně připravit, tuto péči a styk umožnit a v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. Oba rodiče se přitom musí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k druhému rodiči nebo co ztěžuje jeho výchovu. Bezdůvodné bránění kontaktu je tedy porušením zákonné povinnosti – nikoli „výsadou“ rodiče, který má dítě fakticky u sebe.

Nejprve rozlište: je styk upraven soudem, nebo ne?

Volba správného postupu závisí na tom, zda kontakt s dítětem už upravuje pravomocné rozhodnutí soudu (nebo soudem schválená dohoda rodičů), anebo zda žádná závazná úprava dosud neexistuje. Od toho se odvíjí, zda se lze domáhat výkonu rozhodnutí, nebo zda je nejprve nutné dosáhnout rozhodnutí ve věci samé.

A) Styk zatím není nijak upraven

Pokud mezi rodiči neexistuje ani dohoda, ani soudní rozhodnutí, nelze nic „vykonávat“ – není totiž co vymáhat. Řešením je podat k soudu návrh na úpravu poměrů dítěte, tedy na určení rozsahu péče každého z rodičů a úpravu styku. Příslušný je okresní soud (v Praze obvodní), v jehož obvodu má dítě bydliště. Po novele soud zpravidla rozhoduje o poměrech dítěte a o rozvodu v jediném spojeném řízení.

Tam, kde je třeba upravit poměry dítěte bezodkladně a nelze čekat na konečné rozhodnutí, nabízí právo dva nástroje:

•    Prozatímní rozhodnutí (§ 465a a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních) – nový institut, který nahradil dřívější obecné předběžné opatření v opatrovnických věcech. Umožňuje citlivě a dočasně upravit poměry dítěte (například styk) poté, co se k věci mohli vyjádřit všichni účastníci. Soud rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 měsíců, a dobu trvání sám omezí.

•    Rychlé (speciální) předběžné opatření (§ 452 zákona o zvláštních řízeních soudních) – zůstává zachováno pro nejnaléhavější situace, kdy je dítě bezprostředně ohroženo nebo o ně není řádně postaráno; soud o něm rozhoduje ve zkrácené lhůtě.

B) Styk je upraven, druhý rodič ho ale nerespektuje

Existuje-li pravomocné rozhodnutí o péči či styku (nebo soudem schválená dohoda) a jeden z rodičů se jím neřídí, lze podat návrh na výkon rozhodnutí. Rozhodnutí o poměrech dítěte je vykonatelné i proti vůli povinného rodiče. Ve věcech péče o nezletilé má soud rozhodnout bezodkladně, zpravidla nejpozději do dvou měsíců od zahájení řízení.

Výkon rozhodnutí probíhá odstupňovaně, vždy s ohledem na zájem a osobnost dítěte:

•    Výzva k dobrovolnému plnění a součinnost s OSPOD. Soud nejprve zpravidla vyzve povinného rodiče, aby rozhodnutí plnil dobrovolně, a může zapojit orgán sociálně-právní ochrany dětí. V řadě případů to k nápravě postačí.

•    Mírnější opatření. Soud může nařídit tzv. navykací režim (postupné obnovování kontaktu), stanovit dohled OSPOD nad předáváním dítěte nebo uložit setkání s odborníkem (např. dětským psychologem).

•    Peněžité pokuty. Neplní-li povinný dobrovolně, může mu soud ukládat pokuty, a to i opakovaně. Novela zvýšila spodní hranici jednotlivé pokuty na 5 000 Kč, horní hranice zůstává 50 000 Kč (§ 502 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních).

•    Náhradní styk a náhrada nákladů (novinka). Nově může soud tomu, kdo dobrovolně neplní rozhodnutí, nařídit, aby oprávněnému rodiči umožnil náhradní péči nebo styk ve zmařeném rozsahu, případně aby uhradil účelně vynaložené náklady spojené se zmařeným kontaktem (§ 503 odst. 1 písm. e) zákona o zvláštních řízeních soudních). Tyto náklady se nově uplatní přímo v řízení o výkonu rozhodnutí, nikoli v samostatném sporu.

•    Odnětí dítěte. Krajním prostředkem je odnětí dítěte a jeho předání oprávněnému rodiči (§ 504 zákona o zvláštních řízeních soudních). K tomu soud přistoupí jen výjimečně, pokud mírnější prostředky selhaly nebo je zjevné, že by k cíli nevedly.

Maření kontaktu jako důvod ke změně péče

Trvalé či opakované a bezdůvodné bránění druhému rodiči v péči o dítě je podle občanského zákoníku výslovně důvodem pro nové rozhodnutí soudu o úpravě poměrů dítěte. Rodič, který soustavně kontakt maří, tak riskuje, že soud přehodnotí rozvržení péče v jeho neprospěch. Pro dítě je totiž zpravidla přínosnější rodič, který jeho vztah k druhému rodiči podporuje, než rodič, který jej systematicky narušuje.

Trestněprávní rovina

Soustavné maření styku může mít i trestněprávní důsledky. Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo poté, co proti němu byla v občanském soudním řízení bezvýsledně použita opatření směřující k výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí (včetně úpravy styku), výkon takového rozhodnutí nebo dohody dále maří. Trestní postih tedy zpravidla přichází v úvahu až tam, kde civilní nástroje selhaly; jde o krajní řešení a soud vždy zkoumá i společenskou škodlivost konkrétního jednání.

Co dělat v praxi

•    Pečlivě dokumentujte každý zmařený kontakt – termíny, okolnosti, komunikaci s druhým rodičem.

•    Komunikujte věcně a písemně (SMS, e-mail). Z korespondence by mělo být zřejmé, že usilujete o kontakt s dítětem, nikoli o konflikt s druhým rodičem.

•    Zapojte včas OSPOD a zvažte rodinnou mediaci – dohoda bývá pro dítě šetrnější a rychlejší než léta trvající spor.

•    Odlišujte bránění kontaktu od oprávněné ochrany dítěte. Má-li rodič skutečné obavy o bezpečí dítěte (např. násilí, závislost), řešením není svévolné blokování kontaktu, ale návrh na omezení či úpravu styku podložený důkazy.

•    Nereagujte zrcadlově – zastavení výživného ani „oplácení“ zmařených předání situaci nezlepší a může poškodit vaši procesní pozici.

Závěr

České právo poskytuje rodiči, jemuž je bráněno v kontaktu s dítětem, ucelenou škálu nástrojů – od dobrovolného plnění přes pokuty a náhradní styk až po změnu péče či trestní postih. Novela účinná od roku 2026 tyto možnosti dále posílila, zejména důrazem na rovnocennou péči obou rodičů a zavedením náhradního styku a rychlejší náhrady nákladů. Každý případ je však jiný a zvolený postup má zásadní vliv na jeho výsledek i na dítě samotné.

V advokátní kanceláři Chlebik a partneři pomáháme rodičům řešit spory o péči a kontakt s dítětem podle nové úpravy účinné od roku 2026 – od klidně vedené komunikace a jednání s OSPOD přes mediaci až po návrh k soudu, prozatímní rozhodnutí, výkon rozhodnutí či návrh na novou úpravu poměrů. Vždy s důrazem na nejlepší zájem dítěte a na rychlé řešení, protože čas zde hraje zásadní roli. Ozvěte se nám a vaši situaci nezávazně posoudíme.

JUDr. Marek Chlebik, advokát,

Tel. č. 606 086 046, email: marek.chlebik@chap-ak.cz

Tento článek má informativní charakter, vychází z právní úpravy účinné od 1. 1. 2026 (zákon č. 268/2025 Sb.) a nenahrazuje individuální právní posouzení konkrétního případu.

Časté dotazy (FAQ)

Co dělat, když druhý rodič nepředává dítě?

Postup závisí na tom, zda už kontakt upravuje pravomocné rozhodnutí soudu (nebo soudem schválená dohoda). Pokud ano, lze podat návrh na výkon rozhodnutí. Pokud žádná závazná úprava neexistuje, je třeba nejprve podat návrh na úpravu poměrů dítěte. V obou případech je vhodné každý zmařený kontakt dokumentovat, komunikovat věcně a písemně a včas zapojit OSPOD.

Může soud kvůli maření styku změnit péči o dítě?

Ano. Brání-li rodič bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči v péči o dítě, je to podle občanského zákoníku výslovně důvodem pro nové rozhodnutí soudu o úpravě poměrů dítěte. Rodič, který kontakt soustavně maří, tak riskuje, že soud přehodnotí rozvržení péče v jeho neprospěch.

Jaká je pokuta za maření styku s dítětem?

V řízení o výkonu rozhodnutí může soud povinnému rodiči ukládat peněžité pokuty, a to i opakovaně; jejich výše se pohybuje zpravidla v rozmezí od 5.000,- do 50.000,- Kč za jednotlivé porušení. Nově může soud rovněž nařídit náhradní styk ve zmařeném rozsahu nebo uložit náhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zmařeným kontaktem.

Je maření kontaktu s dítětem trestný čin?

Může být. Soustavné maření může naplnit přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 trestního zákoníku. Trestní postih ale zpravidla přichází v úvahu až poté, co v občanském soudním řízení bezvýsledně selhala mírnější opatření; jde tedy o krajní řešení.

Jak rychle soud rozhodne o výkonu rozhodnutí?

Ve věcech péče o nezletilé má soud rozhodnout bezodkladně, zpravidla nejpozději do dvou měsíců od zahájení řízení. V naléhavých situacích, kdy nelze čekat, lze poměry dítěte upravit dočasně prozatímním rozhodnutím (soud rozhodne nejpozději do 3 měsíců), případně rychlým předběžným opatřením při bezprostředním ohrožení dítěte.

Kdy vyhledat advokáta?

Zpravidla ještě před podáním návrhu. Volba správného postupu – zda usilovat o úpravu poměrů, výkon rozhodnutí, nebo dočasnou úpravu – má zásadní vliv na výsledek i na samotné dítě. Advokát specializovaný na rodinné právo pomůže situaci správně vyhodnotit, podklady zdokumentovat a zvolit strategii, která nejlépe ochrání vztah dítěte s oběma rodiči.