Rozpad partnerského vztahu bohužel často přináší i spory o děti. Jednou z nejcitlivějších a nejčastějších situací je stav, kdy jeden z rodičů druhému brání ve styku s dítětem – nepředává je, ruší domluvené kontakty, ztěžuje komunikaci nebo dítě proti druhému rodiči navádí. Následující text shrnuje, jaké možnosti české právo nabízí, přičemž vychází z právní úpravy účinné od 1. ledna 2026, kdy nabyla účinnosti rozsáhlá novela rodinného práva (zákon č. 268/2025 Sb.). Východisko:

Když druhý rodič přestane platit výživné (alimenty), nejde jen o spor mezi rodiči – peníze chybí dítěti. V roce 2026 se navíc pravidla podstatně změnila: neplacení výživného už není automaticky trestným činem a těžiště se přesunulo do civilního vymáhání. V tomto článku vysvětlíme krok za krokem, jak dlužné výživné vymoci: kdy potřebujete rozhodnutí soudu, jak podat exekuci, kdy žádat o náhradní výživné od státu a kdy má ještě smysl trestní oznámení. Co se ve vymáhání výživnéh

Dlouhá léta platilo jednoduché pravidlo: „Když neplatí na děti, nahlásím ho na policii a hrozba vězení ho donutí zaplatit.“ Od 1. ledna 2026 je s touto praxí konec. Novela trestního zákoníku fakticky dekriminalizovala většinu případů neplacení výživného. Znamená to, že se dlužníci mohou smát? Ne. Naopak. Civilní právo na ně chystá finanční past, ze které se budou dostávat jen těžko. Stát přestal suplovat roli vymahače dluhů prostřednictvím trestních oznámení. Místo toho vloži